Nájemní smlouva by měla obsahovat i to, co je v zákoně
Velká část Čechů žije v pronajatém domě nebo poskytuje pronájem bytu. Jenom málo z nás ale umí sepsat skutečně kvalitní nájemní smlouvu. Zdaleka to není tak komplikované, jak by se mohlo zdát. Co by nemělo ve vaší nájemní smlouvě chybět?
Každý majitel nemovitosti by měl vědět, že nájemní smlouva musí odpovědět na čtyři základní otázky: Kdo, kde, jak dlouho a za kolik bude bydlet. Ve smlouvě tak nikdy nesmí chybět údaje o smluvních stranách (jméno, příjmení, rodné číslo, datum narození, číslo OP a trvalé bydliště pronajimatele a nájemce) a takzvaný předmět smlouvy. Tato část definuje, jakou část reality přesně si nájemník pronajal (například pronájem bytu 4+1 číslo 2 v domě Rokycanova 84...), lze zde definovat i rozsah uvívání společných prosto a podobně. Dále nesmí chybět doba pronájmu a výše nájemného.
Co má smlouva obsahovat:
- Jména, adresy a data narození smluvních stran
- Velikost bytu
- Způsob užívání bytu
- Výše nájemného a další úhrady
- Doba trvání nájmu
- Výpis z katastru nemovitostí
- Informace o spolubydlících
- Stav bytu a vybavení
Do smlouvy je vhodné zakomponovat i skutečnosti, které přímo vyplývají ze zákona. Mezi takové skutečnosti patří například fakt, že pronájem bytu na dobu neurčitou s sebou nese povinnost zajistit nájemníkovi náhradní bydlení a podobně. Může se to zdát jako zbytečnost ale mnozí méně zkušení nájemníci ocení, budou-li mít svá zákonná práva a povinnosti uvedena přímo ve smlouvě.
Pokud do nájemní smlouvy přidáte další ustanovení, můžete předejít případným neshodám mezi majitelem a nájemníky. Do nájemní smlouvy lze například zakotvit, že v pronajatém bytě se nesmí kouřit, chovat domácí zvířata nebo jakým způsobem se budou uhrazovat případné opravy v bytě.